Hodnocení

Jaká jsou východiska našeho přístupu k hodnocení?

Změna v cílech učení přinesla nevyhnutelně nejen změnu vyučovacích metod, ale i změnu kritérií a nástrojů hodnocení. Této důležité části vzdělávání, která vede žáky mimo jiné k dovednosti zhodnotit svůj vlastní výkon a stanovit si další cíle, se věnujeme již několik let. Ideální stav pro nás nastává tehdy, když každý žák pracuje na úrovni osobního maxima, kdy učivo zvládá, rozumí mu a prožívá svůj osobní úspěch. Kritéria hodnocení proto vycházejí z toho, co má žák umět – co jsou očekávané výstupy v jednotlivých vzdělávacích oblastech a jsou formulována tak, aby jim žák rozuměl.

Jakým způsobem hodnotíme?

V našem pojetí se na hodnocení podílejí žáci, učitel i rodič. Zvládnutí učiva hodnotí žáci na škále (např. rozumím bez problémů, dělám ještě chyby, nepochopil jsem). K sebehodnocení žáka přidá svoje hodnocení pedagog a v závěru se mohou ke všemu vyjádřit rodiče. Takto pojaté hodnocení je přirozeným východiskem efektivního slovního hodnocení.

Podrobně jsme také rozpracovali hodnocení skupinové práce, protože tuto metodu práce využíváme často. Vedeme děti k tomu, aby si uvědomovaly, jak byly ve skupině úspěšné i jak si vedly ostatní. Hodnotí se nejen jednotlivci v rámci jedné skupiny, ale výsledek práce jedné skupiny může být ohodnocen ostatními skupinami a učitelem.

Známka je vyjádřením míry, do jaké se žáku povedlo naplnit předem známá kritéria kvality práce. Při tomto způsobu hodnocení však v podstatě známky přestávají být podstatné, důležité, protože žáci vidí a slyší reakce ostatních a uvědomují si, v čem chybovali, co se povedlo a hlavně jak postupovat příště, aby se chyb vyvarovali. Děti jsou tak vedeny k tomu, že chyba je při učení přirozeným jevem a nebudou za ni trestány.

Jaké hodnotící nástroje využíváme?

  • Portfolia žáků se zakládají již v 1. třídě a po celou dobu studia na naší škole jsou doplňována. Obsahují práce žáků, které na konkrétních žákovských pracích různých forem (písemné testy, výstupy projektů, výtvarné práce, fotografie..) dokumentují vývoj dovedností v čase.
  • Rozhovor – pravidelná výměna názorů mezi učiteli, žáky a rodiči nejčastěji při konzultačních hodinách, ale i jindy podle potřeby
  • Diskuse – pravidelná zpětná vazba v jednotlivých třídách, hodnotí se práce jednotlivců i celých skupin
  • Ústní či písemné neformální hodnocení práce jednotlivce, které vyjádří konkrétně, co se povedlo a co ne (hodnocení slovy „musíš se víc snažit“ je sice ústním hodnocením, ale dítěti nic neříká – je formální)

Známky nebo slovní hodnocení?

Na základě takto široce pojatého komplexního hodnocení práce žáků učitel hodnotí žáky na vysvědčení slovně v 1. a 2. ročníku. Ve vyšších třídách postupně přecházíme k vysvědčení se známkami. Naším cílem však je, aby známka byla už jen konečným číselným vyjádřením stavu, který dítě i rodič znají z průběžného široce pojatého popisného hodnocení.

2 thoughts on “Hodnocení

  1. Dobrý den,
    prosím, hodnotíte nějakým způsobem (známky, razítka apod.) jednotlivé práce žáků během roku? Případně od jakého ročníku? Z textu výše jsem to nevyrozuměla.
    Osobně bych pro své dítě uvítala školu bez hodnocení. Myslím, že se tak může škodit přirozené vnitřní motivaci dítěte učit se.
    Děkuji Vám.
    Jana Srdce

    • V 1. – 2. ročníku práci žáků hodnotíme, ale bez známek – každý týden dostane žák (potažmo rodič) hodnocení toho, co se vede a toho, na čem více pracovat, ve čtvrtletích podobnější tabulkové hodnocení, na vysvědčení hodnocení v souvislém textu. Hodnocení chápeme jako prostředek dalšího rozvoje každého žáka, nikoli jako trest.
      Od 3.ročníku hodnotím známkami, ale většina učitelů stále připojuje alespoň jednou za čtvrtletí podrobnější hodnocení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*