FZŠ prof. Otokara Chlupa

Úkol nebyl zrovna snadný: do příběhu, který se přiběhl, či do příhody, která se přihodila, zapojit některá ze slov objemný, vjezd, objet, objevitel, objednat, vjel. Někteří napsali příběh, někteří dokonce báseň. Tři z nás se nebáli své dílo vyvěsit na webu. Příjemné čtení :)

Autor č.1: Anička O.

Zase jsem si udělal krásné a dobrodružné výlety.
Po mém příjezdu následovalo velké objetí.
Vyprávěl jsem rodině,
co jsem prožil v cizině.
Vyprávěl jsem, co jsem objel,
když jsem do ciziny vjel.
Lvi si tam sjednali schůzku,
když jsem si vyrazil na ranní obchůzku.
Rychle jsem zajel do vjezdu,
který vedl do naší vlasti.
Na rány od lvů si dám náplasti.
( jsem totiž objevitel )

Autor č.2: Amy

AUTO

Jedno auto jednou jelo,
však auto benzín nemělo.
Objelo hory,objelo lesy,
avšak nemělo benzín asi.
Objevil se velký yetti,
objemný jak moje tety.
Tak auto jelo do bezpečí,
ale yetti ho stejně zničí.
to je ale napínavé,
já vám konec neřeknu.
Objednám si radši kafe at’ vás nezaleknu…

Autor č.3: Venda

ZOMBIE KRTEK 1:ZROD

Přejetý krtek byl na cestičce už od prázdnin a od té doby velice zchladnul. V noci se k němu sbíhali mravenci a slétali supi. Jednoho dne na cestičku spadl dr.Orel, který měl zlomené křídlo. Napadlo ho krtka svázat a taky že to udělal. Odnesl ho do svého jeskynního sídla, kde bylo slyšet stékat plíseň. Napojil krtka na stroj a oživil ho. Jenže krtek se změnil v zombie a utekl do města.Orel se snažil vše napravit, to se mu ale nepovedlo, protože ho krtek sežral, Prezident tedy vyslal armádu U.S.A. Naštěstí krtka zničili a vystavili ho ve vědeckém muzeum jako mumii.

ZOMBIE KRTEK 2:KRTKOVA POMSTA

Na objezdu kolem muzea kroužilo auto. V autě seděl známý objevitel Henry Keroj, který byl maďarského původu. Po chvíli se svým autem zabrzdil a rozvážně vkročil do muzea. U vstupu byl hrob s nápisem: „Objemný dr.Orel, krtkova oběť“. V muzeu daroval objeviteli objetí jakýsi pokladník a řekl : „Děkujeme, že jste navštívil naše muzeum! Vemte si lístek na výstavu „Po stopách mumií“!“ Henry tak udělal a vydal se do 3. patra. Nějaký muž na vozíku vesele vjel do dveří které vedli na výstavu o mumiích.Objevitel ho následoval. V jedné vytríně se tyčil obrovský krtek. Na cedulce byl vyvrtán nápis :NEČÍST NAHLAS! Pak tam psali : „Nechť ten krtek ožije!“ To Henry omylem přečetl nahlas. Sklo zapraskalo a z krtka se vydral děsivý řev. Následně krtek vylezl z vytríny a utekl z muzea pryč do ulic. Henry Keroj si řekl, že krtka zastaví. Půjčil si od Brumbála Bezovou hůlku, kterou použil na vyčarování raketometu. Ten naložil na svůj vůz a vyjel lovit krtka. U nemocnice Motol obludu objevil. Vystřelil tři rakety. Všechny se trefily. Krtek zavřískl a odkopl Jeep i s vědcem. Henry vyskočil a zachytil se o okraj hluboké propasti, která byla nedaleko nemocnice. Naštěstí ale zachytil jednu raketu. Hodil ji po krtkovi.Ten přišel ke srázu a raketa se do něj zapíchla. Krtek omdlel a skutálel se do propati. Objevitel se vyhoupl na rovnou zem. „Už je konečně po krtkovi!“ pomyslel si. Jak šeredně se mýlil

KONEC.

V.C

dřevodílnička

V úterý 18. října navšívily děti DŘEVODÍLNIČKU. A co se jim nejvíc líbilo?
Nejvíc se mi líbilo, jak jsme dělali krokodýla. A jak jsem dělal ze dřeva autíčko. Matouš, 3. A
Líbilo se mi na Dřevodílničce, jak nám pán vyřezával tvary. Karinka, 1. B
Mně se líbilo, jak jsme mohli vyrábět, co jsme chtěli a jak jsme vyráběli srdíčka a krokodýly. Natálka, 1. B
Mně se líbilo, jak jsme pracovali s opravdovýma nástrojema a ještě, jak jsme zatloukali hřebíky kladívkem. Patrik, 1. B
Mně se nejvíc líbilo, jak jsem řezala pilou. Kačka, 2. D
Mně se nejvíc líbilo, jak to ten mistr dokázal vyřezat. Helenka, 2. D
Nejvíc se mi líbilo, jak jsme si mohli vyzkoušet různé nástroje. Anička, 2. B
Mně se líbilo zatloukání hřebíků. Marek, 2.B
Mně se ze Dřevodílničky nejvíc líbilo, že jsme to mohli dělat sami a ještě se mi líbilo, jak ten pán vyřezával ta zvířátka. Lucka, 2. B
Na Dřevodílničce se mi líbilo, jak jsem si mohl něco sám vyrobit a taky pojízdnou hračku a vyzkoušet si nástroje k dodělávání výrobků ze dřeva. Vilém, 2. D
Ve Dřevodílničce se mi nejvíc líbilo, jak mě pán vyřezal kočku. A ještě jak jsem vyráběla dráčka a stoleček pro panenky. Ještě se mi líbilo, jak jsem řezala s pilkou. Líbilo se mi, jak jsme zatloukali kladívkem kolečka. A jak jsem vybarvovala. Lucka, 2. A
V Dřevodílničce se mi líbilo, jak pán vyrobil psa. A jak jsme vyráběli krokodýla. A taky motýla. A líbilo se mi, jak jsme pracovali s pilníkem. A taky, jak jsme si to vzali domů. Dominika, 2.A
V Dřevodílničce se mi líbilo, jak pán vyrobil psa. A jak jsme dělali krokodýlka a korunky a líbilo se mi, jak jsme pracovali s nářadím. A jak jsem vyrobila motýlka. Timejka, 2. A
Líbilo se mi všechno, ale nejvíc se mi líbilo, jak mi pán vyřízl sloníka. A pak se mi ještě líbilo, když jsem vyráběla kostičku se srdíčkem pro maminku a mamince se ta kostička moc líbila a pro brášku jsem vyrobila malou kostičku a taky se mu líbila a moc a líbila se mi malá pilka, pilník, vrtačka a svěrák. Agátka, 2. A

Vídeň

Dětské pěvecké sbory Kulíšci a Noctuella v pátek 10. června vyjely do Mödlingu. Odpoledne si děti prohlédly památky Möndlingu, vyšplhaly na zříceninu hradu a na závěr odpoledne si užily na prolézačkách. V sobotu si všichni pořádně užili při dětské prohlídce Schönbrunu a zkoušení dobových kostýmů. Po obědě jsme ještě prošli historické centrum Vídně a nakoupili nějaké suvenýry. V neděli dopoledne sbory sklidily úspěch při svém vystoupení. Diváky překvapily písničkami zpívanými v němčině. Někteří se k dětem s chutí přidali. Cestou domů jsme se zastavili na večeři a děti dostaly za odměnu zmrzlinový pohár. A názory dětí:
Můj největší zážitek byl, když jsme procházeli velkou zámeckou zahradou. Bylo tam hodně květin a stromů. Nejzajímavější byla prohlídka zámku. Nejvíce se mi líbila ložnice. Alenka, 5.A
Můj největší zážitek byl, když jsme zpívali v kostele. Lucka, 3. B
Můj největší zážitek byl, když jsme si prohlíželi kostely a procházeli Vídní. Ale bylo hezké všechno. A také to, že jsem potkala nové kamarády. Verča Z., 3. třída
Na zájezdu do vídně se nám nejvíce líbila prohlídka Schönbrunu. Mohli jsme si vyzkoušet kostýmy z doby Marie Terezie a Sisi. Odtud jsme pokračovali do katedrály sv. Štěpána, kde jsme si prohlédli nádherně vykládaná okna. Večer jsme si s Kačenkou zatancovali a zahráli hry. V neděli jsme vystoupili v kostele v Mödlingu.
Vůbec se nám nechtělo od milé rodinky Maxe, Petry, Kathy, Christophera a babičky, kteří byli moooc pohostinní a milý a tak obětavě nás pustili do svého domečku. Ale teď už hurá k maminkám a tatínkům. Elinka, 1. třída, Nikča Č. 1. třída, Monča K. 4. A, Kačka a Terka
Líbilo se nám, jak jsme byli v mekáči, jak jsme nakupovali, jak jsme byli v jednom z kostelů a potom na hřišti, jak jsme se fotili a drak nás postříkal vodou, jak jsme byli na dětské prohlídce zámku a fotili jsme se ve středověkých šatech, jak jsme jedli grilované maso a opékali buřty a jak jsme dneska jedli řízek a potom byla zmrzlina. Řidič otevřel rozbité okno (v restauraci) a z toho vypadly střepy. Martinka, 5.B a Kačka, 5. A

net

Ve čtvrtek 12. května se všechna oddělení školní družiny přišla podívat na vystoupení divadelního kroužku, který nazkoušel divadelní představení Koráb Racek.
Líbilo se mi divadlo,které se jmenuje „Koráb Racek“. Divadlo nacvičily děti pod vedením paní vychovatelky Evy Berkové. Na představení se mi líbily kulisy. Kryštof, 2.C
Děkujeme vám, že ste nám zahráli divadlo. Je to nádherné. Nejvíc se mi líbilo, že tam hrála moje nejoblíbenější kamarádka. A také se mi líbilo, že tam paní učitelka napovídala. A ta loď byla hezká. A líbilo se mi, jak jste zpívali. Ema,2. C
Nevěděl jsem, že Lochneska má víc hlav než jednu hlavu. Lukáš,2.C
Je to příběh o námořnících, kteří prožívají mnohé dobrodružství. Ztroskotali na ostrově a neměli co jíst a pít. Nalodili lochneskou příšeru, která si chtěla hrát. Klára, 3.C
To divadlo se jmenovalo Koráb Racek. Děti si hrají na plavčíky. Společně ztroskotají na pustém ostrově. A zahrajeme si na lochneskou příšeru. Já jsem hrála Mazanou Božku. Clara-Chella, 2.B
Líbilo se mi všechno.Lucka,1.A
Koráb Racek vyplul na moře. Jednoho dne ztroskotal. A tak začali hledat svojí posádku. Přišel Kecavý Jonny. Řekl jim, že Racek přežil. Odpluli a ocitli se v Lochneském jezeře. Jeden zavolal Lochnesku. Splnil úkoly a naložili Lochnesku. Pak dopluli a přišel admirál. Chtěl je povýšit, ale řekli, že mají v podpalubí Lochnesku. Kateřina, Viktorie, 2. B

divadlo ve ŠD

V úterý 4. dubna přijelo do družiny DIVADÉLKO PALEČEK se ZELENOU VELIKONOČNÍ POHÁDKOU. A co na to děti:
Dětem se divadlo líbilo. Rozveselil je pejsek, ježibaba, která byla veselá i smutná. Děti se s chutí zapojily do úkolů, písní a vesele reagovaly na vtipné scénky. 5. oddělení – děti z 2.C
Mně se nejvíc líbilo, jak tam byl pes. Jáchym, 8. oddělení
Mně se nejvíc líbilo, jak tam byl kašpárek Všeználek. Maty, 8. oddělení
Mně se nejvíc líbilo, jak jsme si hráli na hlídače. Šimi, 8. oddělení
Líbilo se mi, jak čarodějnice ukradla kraslici a jak ji pejsek hledal. Potom ještě jak Hanička namalovala vajíčko. A kočka. Míša, 4. oddělení
Líbilo se mi jak se čarodějnici rozbilo koště. A také se mi líbil pejsek a kraslice i Hanička a Honzík i kašpárek Všeználek. Agátka, 4. oddělení
Líbilo se mi, jak Hanička a Honzík malovali kraslici. A pak se mi líbilo, jak pejsek říkal, abysme hlídali. A pak se mi líbila čarodějnice. Kristinka, 4. oddělení
Hanička a Honzík nabarvili vajíčko a Honzík si šel potom vyrobit pomlázku. Přišel pes Barnabáš a uviděl kraslici a chtěl ji ukradnout. Ale přistihlo ho kuře Viki a řeklo, že ho má hlídat. Ale svěřili to detektivům (nám), abysme ho hlídali. Přiletěla čarodějnice a vzala kraslici. Pak si musela udělat svojí, aby ho Barnabáš vrátil zpět. Katka, 1. oddělení
Pohádka byla o holčičce Anně a klukovi Honzíkovi. Anna malovala vejce a ježibaba Ramcajda ho ukradla. Pes Barnabáš ho měl hlídat. Ramcajda nakonec vejce vrátila. Chtěla si malované vejce vyčarovat. Nakonec si ho namalovala sama. Terezka, 1. oddělení
V divadle se nám moc líbilo. Protože to bylo o Velikonocích a namalovali tam nádhernou kraslici. Byl tam žlutý pes. Byla tam Ježibaba Ramcajda. Byli tam sourozenci Anička a Honzík. Šárka, 6. oddělení
Ramcajda ukradla vejce. Pes ho šel hledat a našel ho. Viděl, jak Ramcajda má vejce na nočním stolku. Pes jí vejce chtěl vzít. Ondra a Adam, 6. oddělení

Strana 11 – 20

Keltové a Den zvřátek v Kronice, Husité v 5.C, 1. díl nového komiksu Létající dvojčata, dračí básničky a pohádky ve 4.C, parlamentní zpravodajství, dopis vnučky prof. Chlupa MUDr. Hynkové, Connecting Classrooms a střípková závěrečná křížovka.

Strana 1 – 10
Dvě ankety – prázdninová a předvánoční, Mikrofón s panem učitelem Pechou, projekt Příroda ve 2. ročníku, Chlupíkův vestibul v C dur a Jak jsem se ztratil.

dřevodílna

V úterý 11. ledna si vyzkoušely práci se dřevem i děti ze 4., 5. a 6. oddělení. Pokusily jsme se na fotografiích zachytit s jakým zaujetím děti řezaly, pilovaly a vrtaly. A co se dětem líbilo?
Líbily se mi vrtačky a přání pro maminku a káča. Lucinka, 1. A
Moc se mi tam líbilo a nejvíc se mi líbilo, jak jsme dělali káču a květinu pro maminku. Maruška, 1. A
Vyráběli jsme kačenku a dárek pro maminku. Líbilo se mi to všechno. Agátka, 1. A
A co jsme dělali?
Nejdříve jsme si povídali o tom, jak se máme chovat k nástrojům, aby sme si neublížili. Potom sme si říkali, co budeme dělat. Dělali sme káču a kytičku se záhonkem. Pak sme si řekli, jak to budeme dělat. Udělali jsme to. Bylo to velmi jednoduché. Až sme to udělali, tak sme si mohli dělat, co chceme z menších dílků. Bylo to velmi hezké. NÁDHERNÝ DEN. Ondra, 3. D
Vyráběli jsme kytku a káču a k tomu jsme pracovali s vrtačkou a brusítkem. Štefan, 2. A
Vrtali jsme ruční vrtačkou, brousili jsme dřevo brusným papírem. Bylo to zajímavé. Vojta V., 2. A
Vyráběli jsme káču. Vyrábělo se takhle. Vzali jsme kolečko a obrousili ho, tyčku a lepidlo a kápli jsme do dírky a vybarvovali. Kytička se vyráběla takhle: Vzali jsme kytičku a tyčku a čtverec, kam jsme vyvrtali ruční vrtačkou dirku. Kápli jsme do kytičky a do čtverce a dali sme to dohromady a vybarvili. Péťa, 2. A

Jako každý rok i tentokrát jsme vyhlásili soutěž o nejlepší prázdninový a čtenářský deník. Sešlo se nám přes 100 deníků, ze kteých bylo pro porotu složenou ze členů Rady Chlupíka velmi těžké vybrat ty nejlepší. Všechny si samozřejmě zaslouží ocenění a sladkou odměnu.

Jak to nakonec dopadlo?

Čtenářské deníky:
Zvláštní ocenění získali J. Křepelková z 2.C, Novotná ze 4.B a K. Bártová z 5.B

Prázdninové deníky
1.-2. třídy
1. místo A. Krklová 2.C a V. Holanová 2.B
2. místo E. Oplištilová 2.B
3. místo B. Veselá 1.B

3.-4. třídy
1. P. SImandl 3.B
2. místovJ. Hudlický 3.C
3. místo E. Veselá 3.B a A. Brachtl 4.B

5.-7. třídy
1. místo V. Helebrant 5.D
2. místo T. Marečková 7.A a M: Křelinová 5.D
3. místo P. Procházková 5.C

Zvláštní ocenění za obal deníku: E. Ptáčková 2.B a L. Hemzová 3.B
Zvláštní ocenění za formát deníku: A.A. Řehák 6.B

Vídeň

Dne 12. června jsme ráno vyrazili autobusem do Vídně. Cestou jsme se zastavili v Hustopečích na oběd, kde jsme dostali znojemskou omáčku, byla moc dobrá. Poté jsme pokračovali v cestě až do Vídně. Tam jsme vystoupili na náměstí Marie Terezie. Už zdálky nás vítala její socha. Z obou stran ji obklopují muzea. Přečetli jsme si krátkou historii Vídně a vydali se na cestu, teď už pěšky. Prošli jsme si několik vídeňských památek. Od našich šikovných a pracovitých pedagogů jsme se dozvěděli něco o jejich historii. U některých jsme si dokonce zazpívali. Vídeň je moc hezká, ale tlačil nás čas a tak už jsme museli jet do Mödlingu, kde už na nás čekali užasní lidé, kteří byli moc hodní a ubytovali nás. Večer na nás čekal táborák, z kterého jsme museli předčasně utéct, jelikož začala bouřka. Tak jsme večer strávili zpíváním a tombolou uvnitř. Ráno jsme se probudili do rušného dne – zabalit, nasnídat a pak honem do autobusu, který nás odvezl do kostela na koncert při dětské mši. Zazpívali jsme a zatančili si při písničkách Rakušanů. Po koncertě na nás čekalo na zahradě občerstvení a později oběd – grilované maso s rakouským bramborovým salátem. Některé odvážné Rakušany jsme učili česky. Čas běží jako voda a tak i my jsme se museli s našimi milými hostiteli a s Rakouskem rozloučit. V zemi nikoho jsme měli krátký rozchod, abychom uspokojili své nakupovací touhy. Nakonec jsme prodavačkám zazpívali a dostali jsme od nich sladkou odměnu. Naše cesta pokračovala do Lednicko – Valtického areálu na prohlídku zámku. Prohlídka byla velice zajímavá. Paní průvodkyně zvládla i naše četné otázky. Teď už jenom večeře v Hustopečích (bramborová kaše a řízek), za odměnu zmrzlinku a pak hurá domů za maminkami. Tereza a Petra z DPS Noctuella