Rodičovská kavárna: Jak najít rovnováhu mezi online a offline světem

V pondělí 16. prosince jsme na naší škole uspořádali další Rodičovskou kavárnu, která se tentokrát věnovala jednomu z nejaktuálnějších témat dnešní doby – digitálnímu světu dětí a dospívajících. Pozvání přijala Michaela Slussareff, PhD., odbornice na studia nových médií z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ve své odborné i výzkumné činnosti se dlouhodobě zabývá vlivem digitálních technologií na vývoj a zdraví dětí i dospělých. Je autorkou knihy Hry, sítě, porno. Rodičovský průvodce džunglí digitálního dětství a puberty a zakladatelkou iniciativy Digitální zdraví dětí.

O čem byla řeč?

Hlavním tématem setkání byla otázka, jak u dětí nastavit zdravý balanc mezi online a offline životem. Diskutovalo se mimo jiné o tom:

• co je digitální závislost, jak ji poznat a čím vzniká,
• jaká jsou její specifika u dětí a dospívajících,
• jak dětem pomoci, pokud se digitální svět začne vymykat kontrole,
• jak doma nastavovat funkční a zdravé limity.

Přednáška byla nejen odborně velmi přínosná, ale také praktická, srozumitelná a plná konkrétních příkladů z každodenního života.

Silné myšlenky, které zazněly

„Když dítě poprvé pouštíte samotné přes silnici, nejprve ho vodíte za ruku, učíte ho dívat se vlevo a vpravo a dlouho ho kontrolujete. Stejně tak bychom měli děti provázet i digitálním světem.“ Nejde jen o rodičovské kontroly a zákazy. Důležité je být s dítětem online společně – dívat se, co sleduje, hrát si s ním, scrollovat, ptát se, co ho baví a co mu naopak není příjemné. Dítě ještě nemá plně vyvinutou sebekontrolu a potřebuje naši podporu a vedení.

Kolik času u obrazovek je „tak akorát“?

Jedno univerzální číslo neexistuje. Platí ale několik důležitých zásad:

• celkový screen time (mobil, tablet, počítač, televize) by neměl přesáhnout polovinu volného času dítěte,
• dítě by mělo mít dostatek prostoru i pro čas bez obrazovek,
• 90 minut před spaním by měl být screen time nulový,
• a nezapomínejme, že děti potřebují 8–12 hodin spánku denně (dle věku).

Stejně důležité je, aby se dítě umělo věnovat i jiným aktivitám – a ano, občas se i nudit.

Ptejte se jinak

„Ptáme se dětí, jak se měly ve škole. Ptáme se jich ale také, jak se měly v online světě?“ S kým si psaly? Co je potěšilo? Co je znejistilo nebo vyděsilo? Děti nejsou viníky toho, že se na internetu setkají s nevhodným obsahem. Je na nás, abychom jim dali jistotu, že o tom s námi mohou mluvit.

Děkujeme

Velkou radost nám dělá, že na rodičovské kavárny přichází stále více rodičů a že se z nich stává bezpečný prostor pro sdílení, otázky i společné hledání cest. Děkujeme Michaele Slussareff za inspirativní setkání a všem rodičům za aktivní účast. Těšíme se na další společná setkání